Johan Bruyneel (vlevo) a Lance Armstrong v dobách, kdy společně vládli Tour de France. Bruyneel se na nejslavnější cyklistický závod vrátil po dlouhých 14 letech a svou přítomností v zákulisí Tour de France 2025 byl příjemně překvapen. „Několik lidí se na mě pochopitelně dívalo s opovržením a vyhýbali se mi, ale šlo o menšinu. Bylo zábavné stát se na chvilku opět součástí Tour. Cítil jsem se, jako bych nikdy nebyl pryč,“ popsal Bruyneel své dojmy z nečekaného návratu. Šedesátiletý Belgičan je přitom úzce spojen s největšími úspěchy Lance Armstronga – jako sportovní ředitel vedl amerického cyklistu k sedmi triumfům na Tour de France (1999–2005), než byly všechny dodatečně anulovány kvůli Armstrongovu přiznání k dopingu. Sám Johan Bruyneel si v době aktivní kariéry dokázal jako jezdec připsat dvě etapová vítězství na Tour, avšak mnohem větší slávu získal právě coby manažer týmů US Postal a Discovery Channel, v jejichž barvách Armstrong dominoval.

Nikdy nebyli přistiženi

Z pohledu antidopingových kontrol se dlouho zdálo, že Armstrong závodí „čistý“ – během kariéry totiž nikdy neměl pozitivní dopingový nález. Až na jedinou výjimku v roce 2001, která však byla rychle zametena pod koberec: slavný Američan tehdy údajně zaplatil Mezinárodní cyklistické unii (UCI) značný obnos na podporu antidopingové laboratoře, načež byl podezřelý test znevěrohodněn. Johan Bruyneel proto dodnes cítí hořkost, že v oficiálních historických záznamech Tour de France je sice jméno Lance Armstronga vyškrtnuto a označeno hvězdičkou, zatímco ostatní vítězové z let poznamenaných dopingem zůstávají uvedeni bez poznámek. „Kouknu se na seznam vítězů a vidím jméno Lance Armstrong přeškrtnuté a s hvězdičkou. Ale proč nejsou stejně přeškrtnutá i jména dalších lidí v těch ročnících? Všichni přece vědí, co se dělo,“ posteskl si Bruyneel nad pokrytectvím cyklistických statistik.

Někdejší Armstrongův kouč tím naráží na obecně známý fakt, že doping byl v devadesátých letech a na přelomu tisíciletí běžnou součástí cyklistické kultury. „Existovala nepsaná pravidla hry. A v tomhle zápase jsme byli nejlepší,“ přiznává Bruyneel, že týmy pod jeho vedením nejlépe zvládaly onen „tajný závod“ zakázaných podpůrných prostředků. Podobně svůj pohled na situaci později objasnil i sám Lance Armstrong. Když v roce 2013 veřejně přiznal doping, prohlásil, že bez nepovolených látek tehdy podle něj nešlo vyhrávat. „Dopoval jsem při všech vítězstvích na Tour de France. V době mojí generace jsem se prostě jen přizpůsobil kultuře, která v pelotonu panovala… Jen jsem se snažil vyrovnat podmínky,“ hájil se Armstrong, který užívání EPO, růstových hormonů či krevní transfuze chápal jako nutné srovnání podmínek v pelotonu dané éry.

Cítili jsme se nedotknutelní, přiznává Bruyneel

Navzdory všudypřítomným spekulacím Lance Armstrong dlouhá léta vehementně popíral, že by kdy dopoval. Dokonce i ve chvíli, kdy Americká antidopingová agentura USADA v roce 2012 zveřejnila zprávu o 163 stranách detailně popisující systematický doping v týmu US Postal/Discovery Channel, Armstrong trval na své nevinně. Zmíněná zpráva označila Armstrongův program za „nejsofistikovanější, nejprofesionálnější a nejúspěšnější dopingový program v dějinách sportu“. Následně byl legendární cyklista potrestán doživotním zákazem činnosti a přišel o všech sedm titulů z Tour de France.

Pod tíhou drtivých důkazů se však Armstrong nakonec zlomil a v lednu 2013 veřejně přiznal užívání zakázaných látek – testosteronu, kortizonu, hormonu EPO i krevního dopingu. Bývalý šampion otevřeně popsal, že využíval nejpokročilejší metody dopingu a spolupracoval s nejlepšími lékaři v oboru. Zároveň ale zdůraznil, že neměl k dispozici nic navíc oproti ostatním a že jejich týmový dopingový systém nebyl propracovanější než nechvalně proslulé praktiky státem řízeného dopingu ve východním Německu v 70. a 80. letech. „Byl jsem posedlý touhou po vítězství a zvyklý mít všechno ve svém životě pod kontrolou,“ vysvětlil Armstrong svoji bezohlednou honbu za úspěchem.

Johan Bruyneel dnes zpětně připouští, že tehdejší Armstrongovy týmy (US Postal a posléze Discovery Channel) peloton doslova ovládly a šly za vítězstvím Tour de France až příliš bezohledně. „Žili jsme v bublině. Chtěli jsme vyhrát Tour a zbytek šel stranou. Byli jsme arogantní vůči ostatním, což bylo špatné. Cítili jsme se nedotknutelní,“ uznává Bruyneel, jak neomezená vláda jeho sestavy vedla k pocitu absolutní nedotknutelnosti. Za svou roli v dopingové konspiraci nakonec Bruyneel obdržel od sportovních orgánů doživotní zákaz působení v cyklistice – stejně jako Lance Armstrong, který dodatečně přišel o všechny své triumfy na „Staré dámě“.