Za sebou má těžké týdny, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Na Vueltě vyhrál dvě etapy, ale dostal se do sporu se svým týmem UAE Emirates XRG. To už je ale minulost. „Po Vueltě se na tréninku cítím dobře a já i národní tým aspirujeme na nejvyšší příčky. Nevíme, jestli se to povede, nebo ne… ale ambice jsou hodně velké. Těším se na závod, který bude opravdu těžký,“ řekl Ayuso novinářům před odletem do Afriky.

Španělský lídr má pověst vynikajícího vrchaře a profil závodu by mu měl vyhovovat. Je tu ale i druhá strana mince. Ayuso zatím nikdy nestartoval na žádném z cyklistických monumentů a z jeho čtyř dosavadních vítězství v jednorázových závodech nebylo ani jedno delší než 200 kilometrů. Sám proto uznává, že patří spíše do druhé skupiny favoritů. „Je tu několik jezdců, kteří jsou většími favority než já a očekávám, že budou silní. Jako první mě napadají Pogačar a Evenepoel. Myslím, že já patřím do té druhé skupiny, spolu s mnoha dalšími,“ přiznává Ayuso.

Na pozici lídra ho vybral nový trenér národního týmu Alejandro Valverde, mistr světa z roku 2018 a držitel celkem sedmi medailí z mistrovství světa. Od jeho triumfu žádný Španěl na pódium světového šampionátu nedosáhl a Ayuso má šanci to změnit. Při loňské premiéře obsadil 26. místo, tentokrát se ale cítí mnohem silnější. „Jsem přesvědčen, že na tomto mistrovství světa se mi může dařit mnohem lépe. Šampionát byl po Giru mým druhým velkým cílem, i když jsem pak přidal Vueltu, která původně nebyla v plánu.“

Motivaci mu dodává i sen o duhovém dresu. „Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Je to také motivace, která mě žene při tréninku. Bude to velmi těžké, ale kdybych nebyl přesvědčen, že je to možné, tak bych nestartoval.“ A jak to má s medailí jiného kovu? „Teď bych řekl, že ne. Pokud ji získám proto, že Pogačar nebo Evenepoel byli neporazitelní, tak ano, ale jinak musím do toho dát úplně všechno,“ dodává odhodlaně.

Španělský tým tvoří vedle Ayusa také Carlos Canal, Carlos Verona, Abel Balderstone, Marc Soler, Roger Adrià, Raúl García Pierna a Iván Romeo.