Elektrokola se stala běžnou součástí měst, cyklostezek i venkovských cest. Otázka, kde končí klasické kolo a kde už začíná motorové vozidlo, je ale čím dál složitější. Legislativní rámec, který dlouho fungoval, přestává stačit.

Podle současných pravidel spadají běžná elektrokola do kategorie EPAC (Electrically Power Assisted Cycles) – motory pomáhají pouze při šlapání, přestávají fungovat při rychlosti nad 25 km/h a výkon nesmí překročit 250 W. Díky tomu se na tato kola nevztahuje registrace ani povinnost řidičského oprávnění. Tento přístup napomohl rozvoji cyklistického průmyslu. Třeba v Německu a Rakousku dnes elektrokola tvoří více než polovinu všech prodaných kol.

Kde už nejde o „kolo“

Technologický pokrok ale posouvá hranice. Výkonnější modely, tzv. speed pedelecs, dokážou jet podstatně rychleji a mnohdy připomínají spíše mopedy. Ty už dnes podle zákona vyžadují registraci, pojištění i řidičský průkaz.

Právě tady vzniká problém: robustní e-biky se dvěma bateriemi a vysokým výkonem dokážou ujet desítky kilometrů bez námahy, což je staví někam mezi jízdní kolo a malý motocykl. A to je pro infrastrukturu i bezpečnost velká výzva.

Co se může změnit?

Evropská unie zatím neplánuje rušit kategorii EPAC, ale chce zpřesnit hranice. Ve hře jsou:

  • nové limity výkonu a rychlosti
  • omezení hmotnosti a konstrukce
  • možná pravidla pro vzhled stroje

Cílem je jasně odlišit „lehké elektrokolo“ pro běžnou mobilitu od strojů, které už svými parametry spadají spíš mezi mopedy.

Elektrokola jako součást budoucí mobility

Debata v Bruselu ukazuje, že elektrokola jsou dnes víc než jen sportovní vybavení. S tím ale přicházejí i nové legislativní otázky. Povinný řidičák zatím není jistý, ale tlak na zpřesnění pravidel roste.