Žádná kouzla, žádné čáry. Jen prostý trénink. Tadej Pogačar vítězil osm měsíců v roce bez poklesu formy. V sezoně 2025 získal dvacet triumfů z padesáti závodních dnů. První už v polovině února, poslední v polovině října. Slovinec byl neuvěřitelně konzistentní. Bylo téměř nemožné najít slabinu v jeho formě.

Snad jen v závěru Tour de France nepůsobil stoprocentně, spíše mentálně než fyzicky, přesto celkový triumf získal počtvrté v kariéře. K tomu přidal tři monumenty. Ze třinácti jednodenních závodů World Tour ovládl osm a pouze v jednom případě nestál na stupních vítězů, když v kanadském Quebecu startoval po nemoci.

Proč je Pogačar lepší než ostatní

Technické možnosti elitních jezdců jsou v pelotonu stejné. Všichni používají špičkový materiál, mají nejlepší trenéry, výživové poradce i mentální kouče. Ostatní hvězdy jako Mathieu van der Poel nebo Remco Evenepoel však vítězí v blocích a následně musejí odpočívat. Pogačar ne.

Odpověď je z jeho pohledu jednoduchá. „Miluji trénink v zóně dvě,“ říká Tadej Pogačar. Přestože zóna dvě zní nenápadně, v jeho podání jde o extrémní parametry.

320 až 340 wattů pět hodin

Pogačar přidal i konkrétní čísla, která šokovala fanoušky i soupeře. „Když jsem unavený, je můj srdeční tep přibližně sto čtyřicet až sto čtyřicet pět. Když jsem svěží, tak sto padesát až sto padesát pět. Moje vytrvalostní tempo v zóně dvě se pohybuje mezi 320 až 340 watty. Pět hodin takové jízdy, to úplně zbožňuji,“ prozrazuje s úsměvem.

Video s těmito daty se stalo virálním a viděly jej bezmála tři miliony lidí.

Vytrvalost, regenerace a chladná hlava

Pět až šest hodin v kuse při takových číslech představuje pro většinu profesionálů trénink, po kterém potřebují odpočinek. Pogačar však druhý den zvládne totéž znovu. Proto se v závodě drží v klidu tam, kde se ostatní už vaří. V rozhodující chvíli pak přejde do červených čísel, zatímco soupeři už nemají z čeho brát.

Další velká výhoda vyplývá z metabolismu. Pokud většinu dne jede v druhé zóně a spaluje tuky, má v závěru k dispozici sacharidy pro klíčový útok. K tomu má unikátní regenerační schopnosti, takže se po těžkém výkonu vrací do tréninku dříve než ostatní.

Psychická odolnost jako třešnička na dortu

Nic z toho by nebylo možné bez mimořádně silné hlavy. Dlouhé hodiny tréninku, tlak fanoušků, médií i sponzorů. Pogačar se s tím dokáže vyrovnat a neztrácí energii emocemi. „Platí mě, abych vítězil,“ říká s úsměvem.

V závodech zůstává klidný. Nerozhodí ho defekty, nehází kolem ani bidony. Veškerou energii investuje do výkonu. A to je důvod, proč je prakticky neporazitelný.