Titul je důležitý pro sebevědomí do zbytku sezony, říká Zemanová před MČR

Když se ohlédnete za dosavadním průběhem sezony, jak ji zatím hodnotíte? Je to vývoj, ve který jste doufala?

Musím říct, že celý ten vývoj sezony rozhodně předčil moje očekávání. Vůbec jsem nepočítala s tím, že bych se po ročním výpadku mohla hned v prvním závodě vrátit do elitní desítky. Jsem moc ráda, že se mi daří držet konstantní výsledky, a doufám, že v nich budu pokračovat až do konce sezony a nepokazím to nějakým horším umístěním mimo desítku. Když si to promítnu zpětně a vzpomenu si na první závody, tak v porovnání s tím, jak jezdím teď, to byla opravdu tragédie. (smích) I s trenérem jsme to řešili a on říkal, že na ty důležité závody budu přesně tam, kde mám být. Věděl, jak to nastavit, tým i rodiče mě podpořili, a nakonec se to podařilo. Mám z toho obrovskou radost.

Jak jste sama zmínila, v posledních týdnech se velmi stabilně pohybujete v elitní desítce světového poháru. Když přeskočíme loňskou vynechanou sezonu, v čem cítíte největší rozdíl oproti dřívějšku?

Co se týče fyzické připravenosti, rozdíly tam určitě jsou. Člověk je starší, silnější a má za sebou víc sezon, takže i víc zkušeností. Zároveň ale vnímám, že se kolem mě pořád točí stejná jména. Jednou je to malinko lepší, jednou horší, ale už víte, s kým jedete, kdo se kde pohybuje a co můžete čekat. Teď jsme se třeba doma smáli nad tím, že skoro všechny závody jezdím s Leonie Bentveldovou. Pořád se potkáváme a je vidět, jak jsme se obě fyzicky posunuly. A nejen my dvě, těch jmen je tam strašně moc. Díky tomu člověk ví, kde má být, jak reagovat, a s tím pak roste i sebevědomí. Když víte, že na to máte, nastupuje se vám do závodu mnohem lépe. A také už jsem asi prolomila tu prvotní obavu jet mezi nimi. Opravdu platí, že když se povede start a dostanete se dopředu, je reálné tam i zůstat.

Máte za sebou také první pódium v rámci X2O Trofee, kde jste až do posledního kola bojovala s Lucindou Brandovou. Jak si takového výsledku považujete?

Dala bych ho na stejnou úroveň jako mistrovství světa v Táboře nebo v Hoogerheide. Sice to nebyl světový pohár, ale konkurence byla obrovská a jet celý závod s Lucindou byl pro mě splněný sen. Strašně k ní vzhlížím a vždycky to tak bylo. Řekla jsem jí to i osobně, zasmály jsme se tomu a hodně se o tom psalo i v Belgii a Nizozemsku. Ten závod mám trochu v mlze, ani si přesně nepamatuji, co se mi honilo hlavou. Jediné, co si vybavuji, je moment, kdy se Lucinda někdy ve druhém nebo třetím kole dostala do čela a já si řekla: Jeď, dneska na to máš. Snažila jsem se být pozičně co nejlépe, mít přehled a nějakým zázrakem se to povedlo. Loenhout byl opravdu krásný závod – vedle světových pohárů v Antverpách a v Táboře jeden z nejlepších letos. Ale tohle má ještě tu malou nadhodnotu, protože to bylo pódium a byl to závod s Lucindou Brandovou.

V pozávodním rozhovoru jste říkala, že společnou fotku z pódia budete mít na tapetě. Už tam je?

Je tam. (smích) A pokaždé, když otevřu telefon, tak se na ni koukám a říkám si, že bych takový den chtěla zažít ještě alespoň jednou. Ideálně třeba na světovém poháru.

Čeká Vás mistrovství republiky, kde můžete získat už pátý titul. Má pro Vás pořád stejnou váhu jako ten první?

Určitě ano. Vždycky říkám, že titul z mistrovství republiky je pro mě strašně důležitý. Je to potvrzení dobré výkonnosti a toho, že ta česká scéna je „moje“. Tenhle pocit mi dělá dobře. Samozřejmě vnímám i rekordy a legendy, které tu jsou. Možná je to i takový sen – dorovnat je nebo překonat. Nicméně mistrovství republiky má pro mě velkou váhu a patří mezi tři hlavní cíle sezony, stejně jako mistrovství světa a Evropy. Určitě k tomu nepřistupuji laxně. Je potřeba připravit se fyzicky i psychicky, počítat se vším a mít stoprocentní nohy, aby ten víkend byl „čistý“ a aby v tom pro mě byla satisfakce, že si titul opravdu zasloužím.

S čím byste chtěla ze šampionátu odjíždět? Je pro Vás důležitější samotný výsledek, nebo pocit z výkonu?

Obojí, titul je důležitý pro sebevědomí do zbytku sezony, ale hodně záleží i na pocitech. Když víte, že je to výkonnostně dobré, že neděláte chyby, jste si jistá technikou a „táhne to“ na rovině i do kopců, tak pak do dalších závodů jdete s tím, že ta výkonnost tam je a jen ji musíte prodat. Zároveň mi to ukáže, na čem ještě v posledních třech týdnech před mistrovstvím světa zapracovat.

Jaký je Váš další program po šampionátu?

Hlavním cílem sezony je mistrovství světa. Čekají mě také ještě tři světové poháry a ty chci kompletně dojet. Některé závody jsem vynechala kvůli cestování nebo kvůli hodně nabitému programu, kdy prostě nešlo objet všechno. Teď bych ale chtěla ty poslední tři závody zvládnout a bojovat minimálně o elitní desítku. Ve hře je i pěkné umístění v celkovém pořadí, protože ta celková desítka není úplně daleko. Bylo by hezké se do ní dostat, česká vlaječka by se tam vyjímala. Ale uvidíme.

S jakým výsledkem budete z mistrovství světa odjíždět spokojená?

Asi úplně nedokážu říct konkrétní umístění. Když se podívám na tu sezonu a na jména kolem sebe, tak je vlastně každý porazitelný. Kromě Lucindy – tu jsem tedy ještě neporazila. (smích) Jinak jsem byla před Alvaradovou, Fouquenetovou, Bentveldovou… a ony mi to pak zase vrátily. Strašně se to tam přesýpá. Neříkám, že je reálné jet o pódium, na to si myslím, že ještě potřebuji fyzicky i takticky dozrát. Ale z dlouhodobého hlediska to určitě nereálné není. V tuhle chvíli je reálné bojovat o první pětku, ale stejně tak o desítku. Je to o detailech, o tom, komu to sedne a kdo bude mít jaký den. Všechny ty holky se dají porazit, ale chce to mít stoprocentní den.