Bylo jasné, že svým prohlášením vzbudí rozruch. Když Roger De Vlaeminck řekl, že si Tadej Pogačar nezaslouží ani zavázat tkaničky Eddyho Merckxe, reakce přišla rychle. Jeho někdejší rival Riccardo Magrini obvinil čtyřnásobného šampiona Pařiž Roubaix, že „žije v minulosti a vůbec nepochopil pointu".

V pelotonu se potkali na konci sedmdesátých let. Pak se z Magriniho stal úspěšný sportovní ředitel a dnes patří mezi populární komentátory Eurosportu, kteří se nebojí otevřeně mluvit. Zvlášť když s něčím nesouhlasí. A s legendárním Rogerem De Vlaeminckem nesouhlasí hodně.

„Jako k jezdci jsem k němu měl vždycky ohromný respekt, rozuměli jsme si. Ale to, co řekl o Pogačarovi? Absolutně zbytečné. Je absurdní srovnávat různé éry kvůli převodům, tréninku, výživě. Merckx byl Merckx, Hinault byl Hinault a Pogačar je Pogačar. Tečka," rozohnil se Magrini. „Čím jste starší, tím ty své výkony stavíte víc a víc na piedestal. To se tady podle mě děje."

Sedmdesátiletý Ital dál uznává De Vlaeminckovu i Merckxovu velikost, ale tohle generační myšlení, které Belgičan opakovaně vůči Pogačarovi používá, ho tuze dráždí.

„Možná prostě stárne, senilní. Osobně si současnou cyklistiku užívám a nechápu lidi, kteří tvrdí, že Pogačar nemá soupeře. Současná generace je plná velkých šampionů a snižovat Tadejovy výkony je mimo," tvrdí Magrini.

Vždyť mnozí naopak mluví o zlaté generaci. V pelotonu se sešla smetánka tohoto sportu - Van der Poel, Van Aert, Vingegaard, Evenepoel, Roglič a další. A přesto Pogačar pelotonu plnému hvězd dominuje.

„A to fakt není jednoduché s konkurencí, která se v posledních letech vyrojila. Navíc na všech různých závodech, v různých terénech a od začátku sezony až do jejího závěru. Pogačar to dokáže, takže snižovat jeho výkony fakt nedává smysl. Stejně jako srovnávání jednotlivých generací," uzavřel italský cyklista.